100. VÝROČÍ NAROZENÍ JOSEFA KAINARA Pamětní mince 200 Kč 2017 III
Třetí pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí narození Josefa Kainara, kterou vydala Česká národní banka 14. června 2017 na základě vyhlášky č. 154/2017 Sb.
Třetí pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí narození Josefa Kainara, kterou vydala Česká národní banka 14. června 2017 na základě vyhlášky č. 154/2017 Sb.
Všestranný umělec, spisovatel, básník, dramatik, textař, novinář, překladatel, výtvarník a hudebník Josef Kainar se narodil 29. června 1917 v Přerově. Již v době studia na gymnasiu publikoval ve studentském časopise a po maturitě studoval Filosofickou fakultu University Karlovy. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 pracoval v dělnických profesích a příležitostně účinkoval jako houslista a kytarista v tanečním orchestru. Od roku 1940 samostatně publikoval, stal se členem Skupiny 42, textoval zahraniční písně, ale zhudebnil i svoje texty. Jeho poezie byla inspirována jazzem a blues. Po válce pracoval v redakci deníku Rovnost a od roku 1947 byl spisovatelem z povolání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (12) Zednáři – bratrstvo humanistů nebo zlovolná sekta?
Barokní katolicizmus byl v druhé polovině 18. století už za zenitem, jeho pozice ve společnosti však byla i nadále silná.
Zároveň se ale ve vyšších kruzích šířily sympatie k novému duchovnímu bratrstvu zvanému svobodní zednáři. Církev to sledovala se vzrůstající nelibostí. Do tajemného společenství, mezi jehož obecně deklarovanými cíli bylo zejména mravní a intelektuální povznesení lidstva, se totiž hlásili nejen úředníci, vojáci a aristokrati, ale i řada kněží.
Jednoho večera roku 1762 vyšel Jan Adolf hrabě Kounic na nádvoří malostranského paláce, který před několika měsíci koupil. Nastoupil do kočáru a zanedlouho již vcházel do slavnostně osvětleného sálu jiného pražského paláce. To už ale nebyl hrabětem Kounicem. Dveřník ho ohlásil jako „Rytíře stříbrné koruny“. A protože jeho spolubratři už čekali jen na něj, mohla ceremonie zednářské lóže započít. Velká francouzská revoluce nebyla jen výbuchem hněvu té části společnosti, která neměla co ztratit. Starý společenský model narušovali po předcházející dlouhá desetiletí sami členové privilegovaných vrstev. Pevná barokní koalice aristokracie a vysokého kléru dokázala dlouho udržovat status quo. Její mladší členy však tradiční hodnoty přestávaly lákat. Zednářství se pro ně stalo alternativou a časem dokonce módou. Působilo přitažlivě na všech úrovních a členem lóže se proto mohl stát jak neznámý provinciální úředník, tak František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU