INTERVIEW
Medailérská tvorba má blízko k historii. Které období je vám osobně nejbližší?
Rád se vracím k dílům mistrů, především z vrcholných období renesance. Obdivuji jejich zručnost a řemeslnou dokonalost, provedení modelace i samotnou ražbu medailí a mincí. Velkou výzvou je pro mě i výstižné zpracování historických témat z dnešního pohledu. Zastávám však názor, že návrh by měl zrcadlit současnost. Ať už kompozicí, ale i způsobem, jakým přistupujeme k tvorbě návrhu a nastudování daného tématu.
Kteří profesoři a na jaké škole Vás nejvíce ovlivnili?
V souvislosti s medailérstvím mě ještě na střední Škole užitkového výtvarnictví v Kremnici inspiroval akademický sochař Ivan Lipták a na Vysoké škole výtvarných umění akademický sochař Ján Hoffstädter, u kterého jsem byl v ateliéru. Jako první ma však ovlivnil můj otec výtvarník a děd, který sa vyučil za kovorytece v Kremnickej mincovni.
Uveďte minci nebo medaili, z níž máte největší radost?
Za největší úspěch považuji minci o nominální hodnotě dvě eura k 1150. výročí příchodu Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu. Vydala ji v roce 2013 Národná banka Slovenska. Taktéž mě potěšilo vydání mince České národní banky o nominální hodnotě 5000 českých korun, která patří do cyklu Mosty České republiky.
Kde v současnosti tvoříte a žijete?
Před třemi lety jsem se přestěhoval z Bratislavy do banské Štiavnice. Toto město je historicky spjaté s těžbou drahých kovů, z kterých byly následně v Kremnici ražené mince. Duch historie a zároveň příliv vzdělaných mladých lidí dává tomuto městu jedinečnou, pro mě neopakovatelnou a inspirující atmosféru.