HLADOVÁ KORUNA Letákové akce Rádia Svobodná Evropa
Komunistickým pučem v únoru 1948 se dosud lavírující Československo jednoznačně začlenilo na stranu socialistického bloku v čele se Sovětským svazem.
Represe nejen skutečných, ale i domnělých odpůrců režimu na sebe nedaly dlouho čekat. Čistky v armádě a veřejných institucích, které nenápadně započaly po osvobození, nabraly po převratu nebývalých otáček.
Už ve svém fultonském projevu v březnu 1946 označil Winston Churchill novou politickou situaci termínem „železná opona“, kdy se válka mezi někdejšími spojenci přenesla z bojišť k řečnickým pultům. Uzavřené hranice stěžovali komunikaci mezi oběma stranami a tím i šanci nejen oslovit, ale především ovlivnit veřejné mínění na druhé straně. V květnu 1951 tak v Mnichově vzniká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa (Radio Free Europe), jejíž nedílnou součástí se stala i česká sekce, v jejímž čele stál až do roku 1961 Ferdinand Peroutka. Cílem stanice bylo šířit informace o mezinárodním dění z pohledu západních států na území východního bloku. Nová stanice zde nabízela plnohodnotný celodenní program se schématem podobným Českému rozhlasu, ale s diametrálně odlišným obsahem
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (28) Známky polévkových ústavů a kuchyní
K ulehčení údělu potřebných byly od poloviny 19. století na řadě míst Čech, Moravy a Slezska zakládány polévkové ústavy, spolky na podporu chudých žáků, městské, obecní a lidové kuchyně, koncem první světové války také válečné kuchyně.
Ať už se nazývaly jakkoliv, společné jim bylo jedno - k usnadnění administrativy vydaly provozní známky, které se uplatňovaly při výdeji jídla.
Polévkové ústavy a veřejné kuchyně zakládaly soukromé osoby, spolky a církevní instituce. Tyto humanitární a podpůrné organizace, většinou odkázané na milodary občanů někdy i v naturáliích, často prostřednictvím známek, které potřební dostávali zdarma nebo za režijní cenu, zabezpečovaly pro chudé děti a nezaměstnané alespoň jedno teplé jídlo denně. Helmut Hirschberg1 uvádí, že pravzor těchto organizací pro ústavy ve Vídni byl berlínský spolek založený roku 1866 filantropkou Linou, nikoli Lisou Morgenstern2 (1830–1909). Ta uveřejnila řadu prací na téma charity, krom jiného vydala i návod k zakládání a provozování lidových kuchyní Hilfsbuch zur gründung, Leitung und Kontrolle von Volksküchen, Berlin 1892.
Nejstarším polívkovým spolkem v Čechách (a druhým nejstarším dobročinným spolkem v Praze4), který vydal kovové známky, byl pražský Privat Verein zur Unterstuitzung der Armen čili Soukromý spolek pro podporu chudých, založený již v roce 18015. Jeho ražby jsou zachyceny v prodejním soupisu Killianovy sbírky, což je datuje před rok 1857. Eduard Polívka6 je dokonce vročil do doby kolem roku 1830. Byly ražené z mědi a mosazi v pěti tvarech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU