5700 korun z ČNB Nové pamětní mince České republiky
Česká národní banka vydala v poslední době dvě pamětní mince.
Zlatá mince v hodnotě 5000 Kč nese vyobrazení dřevěného mostu v Lenoře. Velká stříbrná ražba v nominálu 500 Kč je pak věnována 100. výročí narození Beno Blachuta. Poslední mincí, která vyšla ještě před prázdninami je dvousetkoruna 750. výročí založení kláštera Zlatá koruna.
„V cyklu zlatých pětitisícikorunových mincí představujeme deset výjimečných mostů z různých krajů České republiky. Jedním z nich je právě most v Lenoře. Ten je vedle stavebního materiálu – dřeva – unikátní především díky systému, který pomáhal rovnat dřevo při plavení po Vltavě. I přes to, že toto své poslání už několik desetiletí neplní, zůstává cenným připomenutím historie Lenory a jejího okolí,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
5000 Kč 2013
Dřevěný most na okraji Lenory sloužil k zadržování, počítání a vypouštění splavovaného dřeva z boubínských lesů po Teplé Vltavě. Svou funkci plnil až do vybudování přehrady na Lipně. Dřevěná trámová lávka s valbovou střechou je dlouhá 25 metrů a široká 1,8 metru. Výška chodby dosahuje až tří metrů. V podlaze stavby jsou dodnes patrné otvory, které sloužily k zasunutí trámků zadržujících dřevo. Po jejich vysunutí se nahromaděné dřevo uvolnilo a mohlo plout po řece dál.
Mince je ražena ze zlata o ryzosti 999.9 a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká. Mince běžné kvality mají hranu vroubkovanou. Průměr mince je 28 mm, hmotnost 15,55 g a síla je 1,85 mm.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Heraldika na mincícha medailích (7)
Baroko – dynamické, komplikované, reprezentativní
Pozdně renesanční erby jsou proti předchozím složitější, jak svým heraldickým scénářem, tak výtvarnou formou. Nový sloh, baroko, měl ale ještě prohloubit a dovršit vývoj v tomto směru. Na sdělnost heraldiky tedy čekala zatěžkávací zkouška. Zároveň se stupňovala expresivita barokních erbů, jak v plasticitě, tak v liniích.
Na rozlehlém staveništi paláce, kterému padla za oběť řada malostranských domů, se v létě roku 1624 radili dva muži. Zedníci a políři je opatrně obcházeli. Dobře věděli, že jednomu z nich, Albrechtu z Valdštejna, není radno zkřížit cestu. Ten se ale zcela věnoval svému společníkovi, což byl f lorentský architekt Giovanni Battista Pieroni. Vévoda se k němu choval s neobv yklým respektem, nikoli však bez důvodu. Ital mu přinášel stavební novinky ze své vlasti a Valdštejn toužil, aby jeho sídlo bylo působivé po všech stránkách. Dnes už víme, že jejich spolupráce byla plodná. Sala terrena v palácové zahradě je toho dokladem a Valdštejnský palác je jednou ze staveb stojících na samém počátku barokního slohu v naší zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU