Jidášových třicet stříbrných Peníze v Ježíšově době
Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci,
Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ)
Hebrejská bible zvaná TaNaCh, což je zkratka slov: Tora – Učení, Neviim – Proroci, Ktuvim – Spisy, kterou křesťané nazývají Starým zákonem (SZ), nezná mince v pravém smyslu slova, a to z prostého důvodu, buď nebyly dosud vynalezeny nebo existovaly relativně velmi krátce a v Judsku nebyly zatím známy. Vždyť nejmladší prorocké knihy Agea, Zacharjáše a Malachiáše pocházejí z konce 6. až počátku 5. stol. př. n. l. Teprve Ezdrášova kniha (2,69) pocházející z poloviny 5. stol. př. n. l., uvádí opravdové mince - zlaté perské darejky, které darovali židovští navrátilci z Babylónie, aby sloužily k znovuvybudování jeruzalémského Chrámu.
(Původně existoval výměnný obchod zboží za zboží či za skot. Pozůstatkem toho je například latinské slovo pecunia – peníze, což je odvozeno z pecus, t.j. skot. Podobně i hebrejské kesíta se překládá jako ovce i peníz. V Gn 33,19 čteme o Jákobovi: „... a od synů Chamóra, otce Šekemova, koupil za sto kesít díl pole, na němž si postavil stan.“
Bible se samozřejmě zabývá též majetkovými otázkami a zákony. Například je striktní zákaz půjčovat souvěrcům na úrok (Ex 22,24; Lv 25,35-37; Dt 23,20-21). V tomto případě se jedná o půjčování kousků stříbra (kesef), za které si chudák může koupit jídlo a vše nezbytně nutné k životu. Později slovo kesef dostane význam peníze).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
Portrét na bankovkách Papírová platidla Alžběty II.
Jak už zmiňují předešlé články, v letošním roce uplynulo již 60 let od nástupu na trůn britské královny Alžběty II., která převzala po svém otci králi Jiřím VI. dne 6. února 1952 rozsáhlé impérium celosvětového významu.
Tímto se stala panovnicí a hlavou společenství národů zvaných Commonwealth, ačkoliv tyto země mají svou vlastní vládu.
Statut dominia užívá Kanada spolu s Austrálií, čímž se rozumí, že sice hlavou státu je britský panovník, ale tyto země rozhodují o sobě samy, naproti tomu kolonie se plně podřizují v rozhodování z centralizovaného Londýna. V některých těchto zemích stále využívají jako hlavní motiv na svých bankovkách právě britskou královnu Alžbětu II., jako symbol prestiže a sounáležitosti s Commonwealthem. Známo je 26 druhů portrétů britské panovnice, které se staly bankovním motivem, kde mnohdy je jeden motiv použit více státy. Zde máme na ukázku portréty z různých zemí, kde byla použita jedna předloha pro vytvoření
shodné rytiny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU