POKLADY Z VRAKŮ (2) Stříbrná flotila
Španělské flotily s pokladem čelily na své dlouhé cestě mnoha nebezpečím.
Galeonám Stříbrné flotily 1715 se stal osudným hurikán, k zániku Consolación přispěli angličtí piráti. Lodí, která změnila chod dějin byla El Cazador, jejíž potopení přimělo Španěly k odstoupení Louisiany Francii. Do New Orleans nedorazil ani bývalý válečný parník SS Republic a i jeho zlatý náklad skončil na dně oceánu.
Concepción a Sir William Pipps
Nuestra Señora de la Concepción byla almirantou flotily 21 lodí vracející se do Evropy, která se v září 1641 střetla se silnou bouří. O několik týdnů později, 2. listopadu 1641, ztroskotala na útesu v místě nyní známém jako Silver Shoals východně od mělčiny Abrojos u pobřeží Hispanioly. Ztráta Concepción vezoucí náklad 100 tun stříbra a zlata bylo pro Španělsko těžkou ranou a zpráva o ztraceném pohádkovém pokladu se rychle roznesla. Fascinován příběhem o ztroskotání a neméně i faktem, že k němu došlo na mělčině, byl i lodní tesař a kapitán obchodní lodi z Maine William Pipps, který se pustil do shánění prostředků na záchrannou expedici. S podporou vévody z Albemarle Christophera Moncka, Pippsova výprava vyrazila z Nové Anglie a roku 1687 opravdu nalezla ztracenou Concepción.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Anomálie na pražských groších Karla IV. (3) Písmo a chyby v opisech na pražských groších Karla IV.
Pražské groše lze časově třídit i podle typu a charakteru písma. Chce to však jistou míru zkušenosti.
V ustálené kresbě gotické majuskule je totiž daleko obtížnější postřehnout jeho individuální rozdíly než u ostatních prvků mincovního obrazu. U Karlových grošů, na rozdíl od grošů Václava II. a Jana Lucemburského, je situace ztížena tím, že oboustranně dobře čitelné ražby jsou poměrně vzácné.
Tuto problematiku již v minulosti správně zhodnotil Karel Chaura, když napsal: „Smolík při popisu grošů neudává velikost a praví, že groše Karla IV. jsou většinou špatně zachovalé, což dlužno opraviti v tom smyslu, že jsou špatně ražené. Nejasnost rázu byla zaviněna jednak tenkým střížkem, hlavně však rychlou a nedbalou prací mincířů (pregéřů) a nikoli špatnou zachovalostí, kterou by způsobovalo opotřebování povrchu mince dlouhým oběhem, čímž by poklesla i váha grošů.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU