Koruna českých králů na rakouské minci 100 euro 2011
Být to o něco dříve, zapadl by tento článek přesně do konceptu našeho veletržního speciálu, který se věnoval z velké části Svatováclavské koruně.
Rakouská mincovna už od roku 200 vydává sérii 100eurových mincí, na nichž se objevují koruny, jež zdobily hlavy habsburských panovníků. Po koruně Svaté říše římské, rakouské arcivévodské a uherské Svatoštěpánské přichází na řadu koruna českých králů. A tak se symbol české státnosti objevuje na zahraniční minci.
Dne 10. listopadu se na půdě rakouského velvyslanectví v Praze sešla zvláštní společnost. Rakouský velvyslanec Ferdinand Trautmannsdorf uvítal generálního ředitele Münze Österreich pana Gerharda Starsiche a předsedu představenstva České Mincovny Karla Zoubka. Ti se zde sešli, aby novinářům (a potažmo čtenářům) představili zvláštní novinku. Unikátní projekt spojil tuzemskou mincovnu s jejím rakouským protějškem, jenž se pyšní osmisetletou tradicí a světovým věhlasem. Z mincovních dílen vzešly zlatá rakouská mince s podobiznou Rudolfa II. a stříbrná medaile s motivem knížete Václava.
Z dílny Münze Österreich pochází zlatá mince obsahující 16 gramů čistého zlata. Lícová strana nese motiv Svatováclavské koruny a nominální hodnotu. V opisu najdeme název státu (Republik Österreich – Rakouská republika) a popis klenotu – Wenzelskrone (doslova Václavská koruna).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
Dobrodružství poznání První medaile Cypriána Karáska ze Lvovic
Medailérství je specifický výtvarný obor nejen po formální stránce.
Také obsah klade na umělce činné v téhle specializaci zvláštní nároky. Většinou se s tím setkají už v soutěžích na pamětní mince. Jsou zde znenadání přinuceni seznámit se s historickým pozadím vypsaného soutěžního tématu, o kterém do té doby často nevěděli nic. Pokud by do dobových reálií nepronikli, ukázalo by se to na výsledku. Ražbu totiž dostanou do rukou nejen lidé stejně nepoučení, ale také odborníci a ti bývají přísnými kritiky.
Vytvořit medaili s Karlem IV., T. G. Masarykem, anebo třeba s budovou Národního divadla, je obtížné vzhledem k množství dosavadních realizací na stejné téma. V takovém případě musí autor hledat nějaký neobvyklý nový přístup, ať už formální nebo obsahový, anebo rezignovat a přidržet se osvědčeného. Opačná situace nastane, když je umělec konfrontován s tématem málo nebo zcela neznámým. Ocitá se tak v situaci, které horolezci říkají prvovýstup. Jak už přirovnání naznačuje, je to situace zajímavá a případně dramatická. Měl jsem nedávno takovou možnost, když mě Pražská mincovna vyzvala k práci na portrétní oboustranné medaili věnované Cypriánu Karáskovi ze Lvovic (1514–1574). Přiznávám, že jsem do té doby o tomto českém renesančním hvězdáři, kterého například oceňoval i Tycho Brahe, nikdy neslyšel. Což byla samozřejmě moje chyba, kterou ale se mnou sdílí, jak se obávám, většina mých krajanů. Zase jednou jde o případ, kdy významná česká osobnost je víc známa a oceňována za hranicemi, než doma. Zároveň jsem si uvědomil, že mám udělat nejspíš jeho vůbec první medaili, pokud ovšem už v Německu nějakou nemají. To všechno dohromady představovalo dostatečně silnou motivaci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU